Když primární reflexy nemlčí

Fyzioterapeutka Lucie Truhlářová během svého úvodního vystoupení pod hlavičkou projektu Učíme se na Náchodsku – MAP 4 v pondělí 17. února 2025 odhalila přítomným učitelkám, matkám a dalším druhům zájemkyň tajemství primárních reflexů a jejich vlivu na motoriku a řeč. Celý sál si během semináře několikrát na vlastní kůži vyzkoušel, jak jednotlivé reflexy fungují v praxi. 

Primární reflexy zrají již během prenatálního vývoje v děloze. Slouží k rozvoji neurální sítě a postupně jsou překrývány naučenými dovednostmi. V některých případech ale k překrývání, a tak i vyšší úrovni rozvoje nedochází. V takto raném období dětství mohou nepříznivý vývoj a přetrvávání primárních reflexů ovlivnit i rodiče např. nevhodným handlingem, nedostatkem opory i odpočinku dítěte či přemírou vjemů.

Přetrvávající Moroův reflex

Můžeme se setkat například s patologickým vlivem tzv. Morouova reflexu, který souvisí s funkcí močového měchýře a činností střev a může být často mylně interpretován jako ADHD. Děti s tímto přetrvávajícím reflexem trpí častými výbuchy emocí, jsou rychle vjemově přetížené, často výrazně náladové, citlivé na světlo, trpí nočními děsy a nemají rády překvapení, na která se nemohou připravit.

Tonický labyrintový reflex

Další z primárních reflexů je známý pod názvem tonický labyrintový. Při jeho přetrvávání mají děti potíže s nestabilitou a špatnou rovnováhou. Vyznačuje se například chůzí na špičkách, slabším svalovým tonem, častou nevolností v autě, která trvá do dospělosti, zhoršeným smyslem pro pořádek a řád nebo slabším vizuálním vnímáním. Tyto děti se často ztrácejí i v orientaci časové a je pro ně těžké zorientovat se v například i v pojmech včera, dnes a zítra.

Symetrický tonický šíjový reflex

V případě přetrvávání tzv. symetrického tonického šíjového reflexu vzniká nesoulad horní a dolní poloviny těla. U batolat se projevuje neschopností lezení, slabým svalovým tonem, u starších například problémy s plaváním a dalšími činnostmi vyžadujícími souhru horní a dolní poloviny těla. Děti s tímto druhem přetrvávajícího primárního reflexu si rády lehají na zem např. u učení i dalších činností. „Dítě občas neví, kam s nohama a neklidně poskakuje, obtáčí své nohy kolem nohou židle apod.,“ uvádí fyzioterapeutka v rámci své prezentace. 

Překrývání primárních reflexů se dá postupně podporovat cvičením, které by mělo probíhat v takové míře vjemu, která je na hranici vyvolání reflexu, zároveň jej ještě nevyvolává, tedy tak zvaným postupným otužováním systému. Je důležité, aby senzorické podněty ve formě struktur, tlaku, změn polohy, zvuků apod. děti přijímaly v bezpečném prostředí a jednotlivé aktivity byly časově ohraničeny. Činnosti mají přispívat k sebeuvědomění a soustředění. K tomu vede také komentování této činnosti. Cvičení má přispět k budování tělesného schématu a hranice. K tomu se využívají nástroje jako overbally, zátěžové deky. Pracuje se s pomalým, zřetelným a plošným dotykem.

Po příjmu vjemů v rámci cvičení přichází odpočinek, který je klíčový pro integraci nově prožitého a naučeného. Po něm následuje růst ve smyslu rozvoje.

Už 11. dubna na semináři Od hlavy po paty na vlastní kůži si spolu s fyzioterapeutkou Lucií Truhlářovou z CZP Camino učitelé a učitelky z Náchodska prožijí prakticky a v pohybu celý vývoj od prvních pohybů v děloze v provázanosti s jednotlivými částmi nervové soustavy a jejím zráním a primární reflexologii.

Fotogalerie ZDE