Hřebecký: Hodnocení ředitele školy by mělo být dialogem

Stále ještě ne zcela obvyklý pohled se naskytl 7. října ve Velkém Poříčí. V tamním sále úřadu městyse se totiž sešlo něco málo pod dvě desítky osob, které si z různých pracovních pozic mohou říkat zřizovatelé základních a mateřských škol. Celkem čtyři hodiny se jim věnoval programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký, který je tentokrát provedl tématem Hodnocení a odměňování ředitelů.

Ač hodnocení a následné odměňování ředitele školy zní jako činnost veskrze příjemná, má zřizovatel školy na menších obcích, často starosta, co dělat. Škola zřizovaná obcí představuje totiž pouze jednu z mnoha oblastí, které musí věnovat pozornost. Času, který během roku ve škole stráví, není mnoho, chybí mu potřebné kompetence a je pod neustálým tlakem další agendy, která se na něj valí. Jak se ale zároveň říká „ryba smrdí od hlavy“, a tak jsou pocity zadostiučinění, potřebné ocenění a uznání soustavné ředitelské práce pro chod školy téměř životně důležité. Přestože je školní docházka pro rozvoj dítěte v mnoha směrech zásadní, v určitém bodě její moc končí. Tím bodem se dá nejčastěji nazvat rodina. Ta může být procesu vzdělávání nápomocná, někdy ale působí i zcela obráceně. Z toho vyplývá, že ředitel by neměl být odměněn pouze na základě hodnocení výsledků. Naopak by měl být brán zřetel především na podmínky, které je škola pro žáky, učitele ad. schopna vytvořit. 

Být ředitelem školy je dřina. Ředitel se setkává s mnoha rozličnými problémy, které nemá s kým sdílet. „Ředitel skutečně mnohdy nemá, komu se svěřit. O fluktuaci zaměstnanců se nebude bavit například s družinářkami,“ přibližuje Miroslav Hřebecký. Pokud se právě proces hodnocení vedoucí k odměňování uchopí jako bezpečný dialog a ředitel nemá strach vyjádřit svůj názor a sdílet svoje pochybnosti, může se vedle finanční odměny stát tím nejlepším motivačním nástrojem. Když zřizovatel navíc vyjádří pochopení a sounáležitost se situací ředitele, může tento proces nabýt dokonce až terapeutického rozměru. Ředitel je pak schopen téměř zapomenout na výši přiřknuté částky. Bude totiž spokojen s faktem, že je tu někdo, kdo si jeho práce všimnul. Kdo jiný než právě starosta by mohl mít pro náročnost a široký záběr této profese potřebné pochopení.

Jak tedy hodnocení práce ředitele školy a následně i jeho odměňování nastavit tak, aby to dávalo smysl?

Na začátku by měl ředitel vyjádřit cíle, které zřizovatel v rámci společné diskuze doplní o případné další, a to za obec. „Škola v obci působí ve prospěch prevence sociálně patologických jevů. Komunitu města nebo obce tvoří mladí lidé a pokud se vám včas prostřednictvím školy nepodaří dorovnat rozdíly mezi lidmi, problémy pro obec budou narůstat. Nejdůležitější je investovat finanční prostředky nejprve do mateřských škol. Už tam totiž probíhá srovnávání rozdílných podmínek z jednotlivých rodin. Když se pak totiž zpětně zjišťuje, proč se například daný člověk dostal do vězení, tak se často ukáže, že se nedokázal vyrovnat se zátěží z rodiny a že si s sebou nese zážitky z dětství, se kterými mu nikdo nepomohl,“ doplňuje Hřebecký.

Konečná sada cílů neboli soubor kritérií pro následné hodnocení pak představuje zakázku pro ředitele. Aby byla sada funkční, je dále zapotřebí opatřit každý cíl i „návodem“, jak poznat, že se jej daří naplňovat. „Chtějte po řediteli, aby navrhnul důkaz, podle kterého se pozná, zda došlo k naplnění cíle či nikoliv. Popřípadě jej doplňte sami,“ popisuje možný přístup průvodce zřizovatelů tématem a doplňuje: „Nepřeceňte svoje síly. Raději si nastavte méně kritérií a dostatek času na jejich vyhodnocení, než si jich dát dvacet a posléze je jen odklikávat bez hlubší znalosti. Druhá strana to totiž citlivě vnímá.“

Na konci hodnoticího období by měl ředitel zpracovat evaluační zprávu, jejíž obsah je předem jasně vymezen. Bude se v ní věnovat naplnění daných kritérií. Právě evaluační zpráva by se měla stát předmětem dialogu. Zřizovatel spolu s ředitelem projdou jednotlivé body. V případě potřeby zřizovatel ředitele žádá o doplnění informací. Na evaluační zprávu s případnými komentáři není zapotřebí reagovat ihned. Miroslav Hřebecký doporučuje pracovat s časem. Evaluační zpráva se může stát například bodem programu na jednání zastupitelstva, rady města apod. U takové příležitosti je pak možné si některé uváděné skutečnosti společně ověřit. V této souvislosti se pak nabízí nechat zřizovatelem navrženou odměnu odsouhlasit v podobném širším plénu.

Fotogalerie ZDE

Z reakcí přítomných zřizovatelů:

„Jako zřizovatel jsem si během semináře potvrdila, že na osobním pohovoru mě nemá zajímat jen to, v čem si ředitel počíná výborně, ale právě to, co ho trápí a v čem mu mohu jako zřizovatel přispět.“

„Rozšířilo mi to obzory. Nikdy jsem nepřemýšlel, jak by se měla posuzovat nebo hodnotit výše odměny. Ale paní ředitelka nám za rok skončí a pak přijde někdo nový a tohle považuji za dobrý návod, jak jeho hodnocení logicky provázat. Seminář pro mě byl obohacující.“ (M. Hřebecký: „Pokud ředitelka školy odchází už za rok, nabízí se požádat ji, aby vám pomohla nastavit jednotlivé složky tak, aby nový ředitel nastoupil do fungujícího systému, vnímal jej jako přirozený rámec činnosti a naučil se v něm pracovat.“)   

Hodnoticí formulář ředitele/ky MŠ/ZŠ součástí Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

K odměňování ředitelů slouží Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů. Zástupci realizačního týmu Učíme se na Náchodsku – MAP 4 nabízejí individuální konzultace práce s touto šablonou. V případě zájmu kontaktujte neveceralova@mas-stolovehory.cz.

Hodnoticí formulář ředitele/ky MŠ/ZŠ

Kápézetka aneb Průvodce pro zřizovatele škol

EDUin pro zřizovatele zpracovává tzv. Kápézetku nebo Průvodce pro zřizovatele škol. Publikace je určena především starostům a zastupitelům obcí a měst. Ve třinácti kapitolách vás provede spletí předpisů, povinností, se kterými si musíte poradit. Nabízí praktické příklady návrhů nebo řešení, které se v různých obcích či městech osvědčily. Průvodce je pověstnou „kápézetkou”, po které sáhnete ve chvíli, kdy se potřebujete v nějakém tématu školské agendy rychle zorientovat.

Kápézetka online

Miroslav Hřebecký (*1971) je programový ředitel obecně prospěšné společnosti s posláním dlouhodobě a systematicky informovat o proměnách světa vzdělávání a vzdělávací politiky EDUin, dlouholetý lektor s ředitelskou zkušeností z gymnázia i ZŠ, který se dnes věnuje především vzdělávací politice, roli zřizovatelů škol a jejich podpoře, komunikaci škol s rodiči. Je odborným garantem Klubu zřizovatelů a každoroční celostátní konference pro zřizovatele Lepší škola. Jeho kurzy prošlo více než 5 tisíc pracovníků ve školství.