Učení nemusí být mučení

Dalajáma již v roce 1935 řekl: „Prvním krokem na cestě ke štěstí je učení se.“ Cesta k efektivnímu učení dětí a žáků ale může být někdy i trnitá. Co když existují určité zákonitosti, které proces učení přímo ovlivňují? Pro učitele, rodiče a dalšími zájemce o oblast učení 6. listopadu 2024 povedou seminář formou dialogu na téma Učení a jeho klíčové faktory provázený zkušenostmi z praxe psychologa dítěte a terénní učitelky Justýna a Petra Dočkalovy. Justýně Dočkalové jsme položili pár dotazů k tématu připravované akce.     

Proč by se měl nejen učitel ale i rodič zajímat o učení dítěte?

Učení má své zákonitosti nebo také podmínky, které by měly být splněny, aby dítě mělo šanci přijímat a ukládat informace. Patří mezi ně kritické myšlení, sebedůvěra, přístup, komunikace, spolupráce nebo například prostředí. V běžném chodu si přítomnost těchto podmínek neuvědomujeme, případně nevíme o jejich významu. Jejich zvědomení přitom může napomoci i v ohledu porozumění vlastnímu dítěti. Rodiče by měli být srozuměni s tím, co úspěšné učení ovlivňuje. Zároveň by měli vnímat, co konkrétního se před nimi děje a měli by mít možnost situaci ovlivnit. Praxe je ale zatím spíš taková, že se rodiče většinou plně spoléhají na školu. Předpokládají, že podmínky pro učení jsou zajištěny a nepřemýšlejí o nich do té doby, než nastanou znatelnější potíže. Jedním z cílů chystaného semináře je otevřít prostor pro příjem těchto informací. Ideálním výsledkem za nás je, aby se rodiče i učitelé pokusili vymanit ze škatulek, které znamenají uzavřené možnosti. Příkladem takové uzavřenosti je věta: No jo, nejde jí to, je celá po mně.

Justýno, koho může seminář svým tématem zaujmout? Jedná se skutečně o učitele i rodiče?  

Na základě konceptu celoživotního učení, kdy učení není omezeno pouze na prostředí školy, ale je definováno veškerými mentálními změnami a změnami chování, které se tvoří na základě životních zkušeností, bychom rádi na semináři přivítali jak učitele a rodiče, tak i všechny další zájemce o oblast vzdělávání. Pokud se jedná o rodiče, zveme jak ty přirozeně aktivní a zvědavé, tak i ty méně šťastné ve vztahu ke školství, popřípadě k fungování vlastního dítěte uvnitř školského systému. Seznámíme se nejen s vlivy, které do procesu učení vstupují, ale i s tím, jaký přístup bychom měli zaujmout. Vtip je v tom, že klíčové principy učení platí i pro nás, dospělé. Vybavte si, kolik psychologických procesů se uskuteční u dospělého jedince například v souvislosti s doučováním cizích jazyků. Nebudou mě tam příliš hodnotit? Neměl jsem to už dávno umět? 

Můžeš nám poskytnout příklad takového vlivu?

Stejně jako v mnoha jiných prostředích i ve škole nás ovlivňují stereotypy. Stereotyp učitele může představovat silnou autoritu. Když ale chceme nastavovat bezpečné prostředí vhodné pro učení, je potřeba zastávat především oboustranný respekt. To znamená, že nejen dítě má respektovat učitele, ale také učitel má respektovat potřeby a osobnost dítěte. Dalším příkladem může být sebedůvěra. Je důležité, aby si učitel věřil a vnímal své kompetence (pravomoce). Pokud si sám sebou jist není, odráží se to v jeho reakcích, komunikaci a v chování vůči druhým.

Na učitele jsou kladeny stále vyšší nároky. Co když není schopen je všechny naplnit?

Učitelská profese je skutečně velice náročná. Je pravdou, že výsledek učení může ovlivňovat i přirozené založení člověka. Existují rysy osobnosti, které mohou profesi učitele napomáhat jako například otevřenost vůči novým zkušenostem, přívětivost, svědomitost či pozitivní vztah k lidem. S tím souvisí i kreativita nebo flexibilita. Člověk, kterému se podobných vlastností dostává méně, ale není odsouzen k tomu, aby například přesedlal z pozice učitele na účetního. Vždy záleží na naší sebe-reflexi. Zda si jsem vědoma svých silných a slabých stránek a zda vím, na čem mohu dále pracovat a rozvíjet se.  

V současnosti se hovoří o potřebě multidisciplinarity? Jak si to přebrat právě ve vztahu k učení?

Značka ideál je více odborníků zabývajících se daným případem, dítětem. Součástí je i vedení dialogu. I zde ale vstupují do hry základní principy. Je zapotřebí, aby zde každý odborník vnímal své kompetence, tedy, co na základě svých znalostí a zkušeností může komentovat a co nikoliv. Například já jako psycholog nezasahuji do kompetencí učitele. Mohu popsat specifika a potřeby daného dítěte. Pokud ale vedeme dialog, je zapotřebí si určit společný cíl. Každý odborník jinak bude řešit něco jiného a nenaleznou společnou řeč. Pravděpodobně tak dialog skončí neúspěchem. Je důležité mít odlišné pohledy a přístupy, ale záleží na tom, zda jsme ochotni si vzájemně naslouchat a hledat společnou cestu.

Chcete se dozvědět víc? Přihlaste se k účasti na semináři Učení nemusí být mučení, který se uskuteční 6. listopadu 2024 pod hlavičkou Učíme se na Náchodsku – MAP 4 v sídle MAS Stolové Hory, z. s. ve Velkém Poříčí.

 
Justýna Dočkalová (*1994) je psycholožka a zároveň behaviorální analytik se soukromou praxí. Justýna začala pracovat s behaviorální analýzou již během svého studia v roce 2018 jako asistent u dětí. Po vysoké škole následně absolvovala postgraduální studium behaviorálního analytika, který provádí například rané intervence u dětí s neurovývojovými poruchami. Dále působila jako psycholog v Pedagogicko-psychologické poradně Náchod. V současné době se nejvíce věnuje raným intervencím dětí s neurovývojovými poruchami (Porucha autistického spektra, ADHD, …) či problémovým chováním. V rámci praxe jezdí do rodin a MŠ/ZŠ a pracuje s lidmi, kteří o dítě pečují. Dále je zapojena v doktorském programu na Univerzitě Palackého v Olomouci, ve kterém zkoumá jednotlivé faktory asistentů pedagogů. Justýna Dočkalová je dcerou terénní učitelky Petry Dočkalová.

Petra Dočkalová (*1974) je terénní učitelka a propagátorka metody Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE), v českém prostředí také Metoda instrumentálního uvědomování (MIU), zaměřené jak na děti, tak i dospělé akcelerující myšlení a zvyšující efektivitu učení. Během své dlouholeté praxe spolupracuje s dětmi i celými rodinami, školami, komunitními centry i úřady. Nabízí lekce pro učitele na všech stupních vzdělávání. Od roku 2017 působí jako terénní učitelka, která dál aktivně učí, vede učební plány a konzultuje učební proces na volné noze v České republice i na Slovensku.