Drobečková navigace

Úvod > Aktivity > Novinky > Odborníci bourali mýty o školním stravování

Odborníci bourali mýty o školním stravování



Datum konání:
21. 9. 2026

Odborníci bourali mýty o školním stravování aneb Když táhne jídelna a škola za jeden provaz 

Novela vyhlášky o školním stravování v posledních měsících vyvolává silné reakce – od obav až po otevřený odpor. Právě na tyto emoce i časté mýty reagovala odborná akce s názvem Když táhne jídelna a škola za jeden provaz, která propojila ředitele, pedagogy, pracovníky školních jídelen i zřizovatele.

Hlavním cílem dubnového setkání bylo přinést věcný a srozumitelný pohled na změny ve spotřebním koši a ukázat, že nejde o revoluci, ale o dlouho odkládanou aktualizaci pravidel, která více než 30 let nereflektovala současné poznatky o výživě.  

„Cílem změn není dětem něco brát, ale lépe reagovat na to, co dnes víme o výživě, a to ruku v ruce s výchovou.“ zaznělo v průběhu přednášky. 

 

Jídlo není samozřejmost. Je to naučená dovednost

Jedním z klíčových témat byla změna pohledu na chování dětí u jídla. Zdeňka Trummová, (organizace Jedlík-nejedlík), zdůraznila, že odmítání jídla není primárně otázkou „rozmazlenosti“, ale výsledkem kombinace vývojových, biologických i psychosociálních faktorů, které je potřeba při přechodu na nový spotřební koš brát v potaz. 

Prezentace ukázala, že vztah k jídlu se formuje už v raném dětství a zásadní roli hraje přístup rodiny, školy i samotné jídelny. Děti se učí především nápodobou a opakovanou zkušeností, nikoliv tlakem. Hlavní myšlenkou sdělení byla informace, že: ,,Pokud změnu okolo školního stravování neuchopíme koncepčně, kdy všichni aktéři, kteří mohou ovlivnit, zda dítě jí nebo nejí, táhnout za jeden provaz, bude připravené jídlo ze školních jídelen končit v odpadkovém koši.“

Zásadní je také realistické očekávání od dětí. Kompetence v oblasti jídla podle Zdeňky Trummové nevznikají vysvětlováním, ale dlouhodobým prožíváním v bezpečném a předvídatelném prostředí. 

Proč děti ve školní jídelně nejedí

Velký prostor byl věnován konkrétním příčinám, proč děti odmítají školní obědy. Nejde přitom o jeden faktor, ale o souhru více vlivů:

  • dítě nemusí mít v době oběda hlad (např. kvůli častému svačení), 
  • roli hraje senzorické vnímání – konzistence, chuť, vůně, 
  • významný je i stres, únava nebo sociální tlak, 
  • prostředí jídelny (hluk, spěch) může příjem jídla zhoršovat. 

To, zda dítě ve školní jídelně jí nebo nejí, není zdaleka jen o tom, zda mu jídlo chutná nebo nechutná. 

 

Spolupráce místo hledání viníka

Jedním z hlavních sdělení celé akce byla potřeba spolupráce. Odpovědnost za stravování dítěte neleží pouze na rodině nebo pouze na škole. Efektivní změna vzniká až ve chvíli, kdy všechny strany „táhnou za jeden provaz“.

Setkání nabídlo i konkrétní příklady dobré praxe. Své knowhow a zkušenosti předávala Jitka Kolářová z MŠ Věkoše Hradec Králové. I přesto, že setkání mělo věnovat velkou část pozornosti uklidnění pracovníků školních jídelen a vyvracení mýtů okolo nové vyhlášky, tématu nebylo věnováno tolik pozornosti, protože se ukázalo, že pracovníci jídelen z regionu Náchodska jsou na změny velmi dobře připravení.  Toto není samozřejmost a v rámci České republiky se jedná o vyšší standard. Pracovníci jídelen z místní oblasti se totiž dlouhodobě vzdělávají v moderních přístupech ke stravování. Díky tomu jsou na změny připraveni a nevnímají je jako ohrožení, ale jako příležitost ke zkvalitnění školního stravování. Přesto padla shoda na tom, že potřebují další systematickou podporu zejména od školních pracovníků a zřizovatelů. 

Vzdělávání jako klíčový krok ke změně

Významným výstupem setkání byla také shoda napříč účastníky na potřebě dalšího systematického vzdělávání. Učitelé i pracovníci školních jídelen opakovaně zdůrazňovali, že jim v praxi chybí hlubší porozumění tomu, že jídlo je naučená dovednost, tedy že vztah dítěte k jídlu nevzniká tlakem, ale postupným učením, zkušeností a prostředím. 

Právě v této oblasti vidí účastníci velký prostor pro odbornou podporu. Zaznělo, že cílené vzdělávání může pomoci sjednotit přístup dospělých ve škole i jídelně, snížit konfliktní situace u jídla a zvýšit přijatelnost školní stravy. (Jedním z příkladů organizací, které se tomuto tématu systematicky věnují, je projekt Jedlík-Nejedlík, který propojuje výživový, pedagogický i psychologický pohled na dětské stravování.)

Shoda panovala i v tom, že bez podpory vedení škol a zřizovatelů zůstávají jednotlivé snahy často izolované. Role ředitelů a zřizovatelů je podle účastníků klíčová nejen z finančního hlediska, ale především v rovině nastavení vize a její dlouhodobé podpory. Právě oni mohou vytvářet podmínky pro spolupráci, vzdělávání i změnu prostředí tak, aby školní stravování skutečně plnilo svou preventivní a vzdělávací funkci.

Školní stravování jako silný preventivní nástroj

Závěr akce byl jednoznačný. Školní jídelny a školy představují jeden ze silných nástrojů prevence v oblasti zdraví dětí. Odmítnutí změn a nekoncepční řízení by podle organizátorů znamenalo vědomé nevyužití tohoto potenciálu.

Přednášku vedly nutriční poradkyně a pedagožka Zdeňka Trummová, zakladatelka projektu Jedlík-Nejedlík, a vedoucí školní jídelny Jitka Kolářová. Obě zdůraznily, že kvalitní strava ve škole není nadstandard, ale základ.

Akce tak nepřinesla jen informace o legislativních změnách, ale především změnu perspektivy. Místo tlaku na děti i systém nabídla cestu založenou na porozumění, kompetencích, spolupráci a vizi.

Společná cesta pokračuje - V říjnu otevíráme téma i pro rodiče a veřejnost

Na úspěšné dubnové setkání, které pomohlo vyvrátit řadu mýtů a potvrdilo skvělou připravenost místních jídelen, nyní plynule navazujeme dalším setkáním. Tentokrát však nezůstáváme pouze u odborníkům ze škol. Téma stravování dětí se totiž týká nás všech, a proto v říjnu otevíráme dveře rodičům, zřizovatelům i široké veřejnosti. Pod vedením nutriční specialistky Mgr. Zdeňky Trummové a dětské obezitoložky MUDr. Evy Šedivé se zaměříme na stravovací návyky generace Alfa a vysvětlíme si, proč jsou jejich zvyklosti jiné než u předchozích generací. Budeme společně hledat odpovědi na to, jak správně reagovat na odmítání jídla, sladkosti či tlak na dojídání, kde dětem v dobré víře často nevědomky komplikujeme situaci a jak včas rozpoznat varovné signály u jejich hmotnosti. Přednáška zároveň přinese srozumitelný pohled na to, proč bylo po třiceti letech potřeba aktualizovat pravidla školního stravování a proč by si tuto změnu měli přát i sami rodiče.

Sérii odpovědí na tyto otázky i prostor pro otevřenou diskusi nabídne přednáška v sále budovy Úřadu městyse Velké Poříčí ve středu 7. října 2026, kam srdečně zveme každého, komu na zdraví a spokojenosti dětí u stolu záleží.

Detailní informace a přihlášení naleznete ZDE.